NOSIČE A BRAŠNY

Na našich toulkách po republice i v zahraničí jsme se ženou urazili zhruba 30000 km. Naše zkušenosti by se možná mohly mnoha cestovatelům hodit.

Nejdůležitější (bezesporu po vaší drahé polovičce a po vás) je samozřejmě kolo. Nové kolo však málokdy bývá vybaveno tak, abyste mohli jen zabalit a vyjet. Je třeba na něj navěsit dostatečnou zátěž, aby se vám cestou nezkrátily žíly. K tomu je zapotřebí nosič (případně dva) a brašny

Při hodnocení jsem vycházel z vlastních mnohaletých zkušeností i z poznatků dcery a jejího přítele, kteří spolu v roce 2003 najeli za necelých pět měsíců 11 tisíc kilometrů po Evropě (Čechy, Morava, Rakousko, Německo, Švýcarsko, Francie, Španělsko, Portugalsko, Belgie Dánsko, Holandsko, Polsko, Slovensko)

NOSIČE

Obecné pravidlo - nekupujte nosiče, u kterých výrobce nezaručuje nejvyšší přípustné zatížení. Nosnost zadního nosiče 20 kg pro muže a 15 kg pro ženu je mez, pod kterou není radno jít.

I když jste velice skromní a na cestách vystačíte s minimem vybavení, v některých zemích s řidším osídlením může být od obchodu k obchodu více jak den cesty. Ani byste nevěřili, co toho dokážete za den spořádat. Někde může být nedostatek pitné vody a kam přivážete lahve, které se vám do držáků na rámu nevejdou? Přece gumicukem někam navrch brašen, stejně jako bagetu, chleba, mokré prádlo a pytel s odpadky. a tak překročíte maximální povolené zatížení nosiče velice snadno.

Nosič na vyšší zatížení bude jen o něco dražší a jen neznatelně těžší. U předního nosiče většinou vystačíte s nosností do 10 kg.

Velmi důležitá je tuhost nosiče, tu však při koupi tak snadno nepoznáte. Je ale možné se řídit následujícím pravidlem: Čím vyšší maximální povolená nosnost, tím bude mít (s největší pravděpodobností) nosič vyšší tuhost. Při vyšších rychlostech může být kmitající bagáž na „měkkém“ nosiči velmi nebezpečná.

NAŠE ZKUŠENOSTI S NOSIČI

Já mám na svém trekovém kole zadní nosič Sport Arsenal Art. 006 a přední téže značky typu Art. 004S.

Žena vozí bagáž na zadním nosiči značky exu. Exu má o něco vyšší zaručenou nosnost a o trochu vyšší tuhost než Sport Arsenal Art. 006. V nabídce Sport Arsenalu jsou ale i nosiče s vyšší nosností.

Nosiče nám slouží bez jediné poruchy přesto, že můj zadní nosič bývá mnohdy přetěžován i v těžkém terénu (Rumunsko – Munti Capatini). Přední nosič Sport Arsenal Art.004 má nezanedbatelnou výhodu v nízko umístěných brašnách. Nižší těžiště posunuté dopředu zlepšuje stabilitu kola při prudkých stoupáních v terénu, kdy se kolo nestaví "na zadní". Lepší rozložení hmotnosti dodává jistotu i při vysokých rychlostech při sjezdu. Nevýhodou kola s předním nosičem je vyšší citlivost na boční vítr.

CO NOSIČŮM CHYBÍ

Často se vám může přihodit, že potřebujete jet v noci, když např. dorazíte noční lodí do přístavu nebo vlakem na nádraží uprostřed města, kde se rozhodně stanovat nedá a musíte někam popojet. Alespoň zadní blikačka je naprostou nezbytností. Uchycení na sedlovce nevyhovuje vzhledem k vysokému nákladu na zadním nosiči. Na připevnění blikačky na nosič však všichni výrobci jaksi zapomněli (stejně jako výrobci blikaček). Musíte si proto pomoci držákem vlastní výroby.

JAKÉ NOSIČE ZCELA CHYBÍ

(námět pro výrobce)

Chybí přední nosiče na odpruženou vidlici. Přední nosič s brašnami umístěnými na neodpružené části vidlice je silnou degradací předního pružení. Jezdit tak sice lze, ale není to ono. V nabídce vidlic RST pro rok 2003 sice byly vidlice s integrovaným nosičem. Zkuste je ale sehnat u nás! Neuspějete nejspíš ani u renomovaných prodejců. Že by nebyl zájem? Asi bude jednodušší, když si nosič vyrobíte sami. Stačí pár trubiček, ohýbačka, autogen, mosaz, borax …. A fortel (bez fortele je člověk jako tele).

BRAŠNY

I nákup brašen by se měl řídit určitými obecnými pravidly - pro hezké počasí a menší zátěž vyhoví snad všechny brašny na trhu. Vybírejte ale mezi těmi, které vám mohou sloužit více let, tedy ty, které jsou zhotoveny z pevnějšího materiálu a mají masivní zipy (nejnamáhanější díl brašny). Střídáte-li kratší víkendové výlety a několikatýdenní expedice, uvítáte variabilní kapsy s odepínacími nástavci

Začne-li období dešťů, nespoléhejte na různé kryty a pláštěnky (pokud nechcete nechat kola stát a sami zalézt pod střechu). Voda na jedoucím kole totiž nepadá shora, ale hlavně silně víří kolem kol a dostane se opravdu všude. Nepomohou ani igelitové pytle, do kterých zabalíte všechno prádlo, spacáky i chleba. Když jste nuceni jet v dešti několik hodin (nedej Bože i dní), voda si vždycky najde cestu - třeba nepatrnou dírkou v silném igelitovém pytli, kterou jste udělali při překotném cpaní spacáků do brašen, když vám vytrvale lije za krk. Zajímavé je, že voda do brašen nateče, ale ven se jí moc nechce a tak hladina v brašnách utěšeně stoupá. Řešením by asi byla vhodně umístěná díra.

Proti vodě spolehlivě pomohou jedině vodotěsné brašny s rolovacím uzávěrem, známým z moderních lodních pytlů. Nemusíte však mít všechno dokonale chráněno proti vodě. Najde se dost věcí, kterým trocha vody až tak moc nevadí.

Přední brašna by měla mít rychloupínací držák a možnost připevnění skládacího vodovzdorného mapníku (na více map).

NAŠE ZKUŠENOSTI S BRAŠNAMI

Na svém kole vozím náklad v zadních a předních brašnách a brašně na řídítka značky Testudo - ty máme prověřeny dlouholetým používáním. Jsou dostatečně variabilní, ušité z velmi pevného vodotěsného materiálu (voda se do nich ale stejně dostane), mají pevné zipy. Drobnou nevýhodou při přístupu do brašen je právě tuhost materiálu, která je ale vyvážena jejich trvanlivostí. Když je trochu vyčistíme, vypadají i po dvaceti tisících kilometrech skoro jako nové. Dostatečně pevný, i když nepříliš vhodný k časté montáži a demontáži, je systém uchycení zadních brašen. Jenom jsem původní plastové háčky určené k upevnění dolní části brašen vyměnil za kovové a původní kroužky, které se na háčky zavěšovaly, za pružnější záclonové.

Jednoduchému uchycení předních brašen není možné nic vytknout. V předních brašnách vozíme kuchyň (vařič, nádobí a část potravin, kterým voda neublíží). Brašny jsou hranaté, odepnuté dobře stojí a tak za větrného počasí slouží jako větrolam při vaření.

Brašna na řídítka je trochu neforemná a zasloužila by asi lepší výztuhy a uchycení pomocí rychloupínače.

Manželka má na kole dvě vodotěsné brašny Sport Arsenal Aqua Art. 312. a vodotěsnou spacákovou brašnu Aqua Art. 313. Systém upínání bočních brašen je vynikající. Lze je použít jak na zadní, tak na přední nosič.

Pro uchycení spacákové brašny na nosič je asi vhodnější gumicuk namísto původních pásků.

Vodotěsnost brašen je dokonale prověřena více jak čtyřtýdenním putováním po Skandinávii a Finsku v roce 2000, kdy nám pouze pět dní vůbec nepršelo. Večer uvařit horký čaj, převléknout se do suchého prádla, navléknout suché ponožky a zalézt do suchého spacáku – tomu se říká pohoda. Bez vodotěsných brašen bychom za takových podmínek celou dovolenou na severu těžko vydrželi. Dalšími výhodami těchto brašen je snadný přístup širokým otvorem – má stejnou šířku jako brašna – a nastavitelná velikost podle objemu náplně – prostě uzávěr zarolujete více nebo méně. Výrobcem zvolený materiál na výrobu brašen je vhodným kompromisem mezi pevností a ohebností. Po třech sezónách už sice nevypadají brašny jako nové – nahoře poněkud vybledly na jižním rumunském slunci, ale určitě nám ještě pár let vydrží.

Snad jediným závažnějším nedostatkem bočních brašen je (tedy vlastně byl) nevhodný tvar výztuhy „zad“, o kterou se brašny nahoře v rozích prodřely. Kdybych si toho všiml dřív, výztuhu jsem včas zastřihl a zaoblil. Výrobce se totiž poučil a brašny, které nyní dodává, vylepšil jiným tvarem výztuhy a stahovacími pásky, takže nebezpečí prodření o výztuhu už nehrozí. Možná trochu nadbytečné mi připadají velké síťové kapsy na bocích. Máte-li brašny napěchovány, je do nich stejně špatný přístup. Dávali jsme do nich snad jen mokré prádlo, ale to uschne lépe nahoře, připnuté gumicukem, kde se také tolik nezapráší.

ČEMU BRAŠNY PŘEKÁŽÍ

U zadních brašen je to blikačka připevněná na sedlovce. To vyřeší vlastnoručně vyrobený držák blikačky na nosič, jak už jsem psal v předchozí části.

Používáte-li brašnu na řídítka, už na řídítkách nenajdete místo kam přimontovat světlo tak, aby bylo zpředu vidět a ještě vám svítilo na cestu (k tomu má obvykle světlo sloužit). Vyrobil jsem si držák ze starého držáku na dynamo a kousku trubky. Mnoho let jsem tento držák používal na neodpružené vidlici. Lze ho použít i na odpruženou vidlici – připevnil jsem jej na levou trubku vidlice. Záleží ale na typu vidlice - musíte dbát na to, aby kluzák při největším propružení na držák nenarazil.

Ó 2003, 2004 Petr Kraus, Přimda